USA ztrácejí AI talenty kvůli imigrační politice, Čína a další země těží

V kostce

• Trumpova administrativa navrhla poplatek 100 000 dolarů za program OPT.
• V roce 2024 pracovalo v USA na OPT 419 000 lidí.
• Čína od roku 2008 přilákala přes 7 000 výzkumníků programem Thousand Talents Plan.

Trumpova administrativa navrhla nové poplatky za víza H-1B a zvažuje zavedení poplatku 100 000 dolarů za program Optional Practical Training (OPT), který umožňuje mezinárodním absolventům pracovat v USA jeden až tři roky po dokončení studia. Podle zdroje Rest of World bylo v roce 2024 v rámci OPT zaměstnáno přibližně 419 000 lidí, pro něž byl tento program často klíčovým faktorem při výběru americké univerzity před školami v Kanadě, Británii nebo Austrálii.

Restriktivní opatření přicházejí v době, kdy USA čelí odlivu špičkových talentů. Příkladem je Yang Zhilin, který získal doktorát na Carnegie Mellon University, absolvoval stáže v Googlu a Meta a obdržel pracovní nabídku od Applu. Místo toho se vrátil do Číny a založil firmu Moonshot AI, jejíž otevřený model Kimi K3 je srovnáván s modely od OpenAI a Anthropic. Důvodem návratu byla podle zdroje neschopnost vízového systému udržet ho v USA způsobem, který by mu umožnil založit vlastní firmu.

Podle zdroje je populace schopná založit špičkovou AI firmu malá a více než dvě třetiny těchto lidí tvoří cizinci. Tato skupina podle něj nechce čekat pět a více let na zelenou kartu v zaměstnání u velkých technologických firem, zatímco jejich nápady zastarávají. Administrativa navíc zkrátila lhůtu pro pobyt po dokončení studia z 60 na 30 dní s cílem bojovat proti „rozšířenému zneužívání víz“, což studenty nutí řešit rychlé hledání práce místo komercializace nápadů.

Další země na tyto kroky reagují. Kanada otevřela program pro držitele víz H-1B z USA, který byl kvůli převisu zájmu uzavřen během jednoho dne. Austrálie a Francie vedou náborové kampaně zaměřené na výzkumníky působící v USA. Čína využila příležitost dříve · od roku 2008 realizuje program Thousand Talents Plan, který během deseti let přilákal více než 7 000 výzkumníků. Čína také zvýšila financování výzkumu, zatímco USA vědecké rozpočty omezují.

Důsledky imigrační politiky dokládá i příklad chemika Omara Yaghiho, který se narodil v uprchlické rodině v Jordánsku a do USA přišel jako teenager. Loni se podělil o Nobelovu cenu za chemii a nedávno opustil místo na Kalifornské univerzitě v Berkeley kvůli pozici na univerzitě Tsinghua v Pekingu, kde povede institut využívající AI k objevování nových materiálů. Podle zprávy National Foundation for American Policy získali imigranti 40 % Nobelových cen udělených Američanům v chemii, medicíně a fyzice od roku 2000.

Co to znamená

Pro firmy, které se zabývají auditem a implementací AI, je odliv zahraničních talentů varovným signálem. Restriktivní imigrační politika může zpomalit inovace a zvýšit náklady na získání odborníků, což by mělo být zohledněno v personálním a technologickém plánování. Zároveň se otevírá prostor pro přesun AI výzkumu a vývoje do zemí s otevřenějšími vízovými režimy, což může ovlivnit dodavatelské řetězce a dostupnost špičkových modelů.

Zdroje

1. Rest of Worldrestofworld.org