AI vytvořila vzorec v tabulce: jak ověřit skryté odkazy

Kontrola vzorce od AI v kopii souboru krok za krokem

Pracujte v kopii sešitu a originál ponechte beze změny. Následující pracovní postup CIAD je návrhem pro přípravu odborného posouzení, nikoli povinným úředním vzorem.

1. Oddělte vstupy a výpočet. Vytvořte kopii celého sešitu a jeho původní listy i rozložení vstupů ponechte pro test beze změny. Do samostatného záznamu KONTROLA opište adresy vstupů a výsledků, abyste je nezaměnili; nepřesouvejte buňky před prvním ověřením.
2. Zobrazte strukturu vzorce. Zapněte zobrazení vzorců a projděte jejich zápis znak po znaku. Vypište adresy buněk, názvy oblastí i odkazy na jiné listy nebo sešity.
3. Ověřte typ odkazu. Relativní a absolutní odkazy se při kopírování vzorce chovají odlišně. Jejich chování ověřte praktickým testem. Další informace o odkazech nabízí Microsoft: odkazy v Excelu. Sledujte znak dolaru, posun odkazu po zkopírování vzorce o řádek níže a případný odkaz mimo kontrolovaný rozsah.
4. Vyhledejte skrytá propojení. Projděte správce názvů, hledejte hranaté závorky s názvem jiného souboru, odkazy na skryté listy a funkce typu NEPŘÍMÝ.ODKAZ, POSUN nebo HYPERTEXTOVÝ.ODKAZ.
5. Otestujte změnu vstupu. Změňte jednu vstupní buňku o malou hodnotu a sledujte, zda se přepočítá zamýšlený výsledek. Pokud se výsledek nezmění, ověřte, zda vzorec odkazuje na správnou buňku.
6. Otestujte relativní odkaz. Zkopírujte vzorec o jeden řádek a jeden sloupec vedle a porovnejte, jak se změnily adresy. Nežádoucí posun nejprve zaznamenejte; opravu proveďte až po schválení odpovědnou osobou.
7. Otestujte hraniční hodnoty. Do vstupu postupně vložte nulu, prázdnou buňku, záporné číslo a text. Sledujte chyby, například #NENÍ_K_DISPOZICI nebo #HODNOTA!, i případné vrácení nuly, které nemusí být na první pohled rozpoznatelné jako problém.
8. Prověřte podklady pro další použití. Při přípravě dat pro další dotaz využijte také matici dat pro vkládání do AI. Zvažte, zda podklady neobsahují citlivé nebo neověřené vstupy.

Záznam o ověření vzorce a skrytých odkazů

Vyplňte jeden řádek pro každý kontrolovaný vzorec. Záznam pomůže odpovědné osobě posoudit, zda výsledek převzít, upravit, nebo nepřevzít.

Obecný postup ověřování výstupu popisuje také návod jak ověřit odpověď AI. Tento záznam k němu přiložte jako podklad ke kontrole konkrétní tabulky.

Syntetický příklad s rozborem posunu odkazu

Následující čísla, buňky i výsledky jsou zcela syntetické. Příklad se nevztahuje k žádnému reálnému souboru.

Zadání pro AI znělo: v listu Data je ceník v rozsahu A2:C20. Sloupec A obsahuje kód a sloupec C cenu. V listu Výpočet má vzorec v D2 najít cenu odpovídající kódu v A2.

AI navrhla vzorec:

=SVYHLEDAT(A2;Data!A2:C20;3;0)

Test vstupu: Po změně A2 ze syntetické hodnoty 120 na 999 se D2 změnilo na #NENÍ_K_DISPOZICI. V tomto modelovém testu se tedy projevila vazba vzorce na A2.

Test relativního odkazu: Po zkopírování vzorce z D2 do D3 se zápis změnil na =SVYHLEDAT(A3;Data!A3:C21;3;0). Posun A2 na A3 odpovídá změně řádku pro hledaný kód. Posun prohledávaného rozsahu na A3:C21 je však nežádoucí, pokud má vzorec dál prohledávat původní ceník. Při kopírování do dalších řádků by se rozsah posouval a mohl by vynechat část původních dat.

Test hranice: V syntetickém příkladu prázdná buňka A5 vrátila #NENÍ_K_DISPOZICI a text v A6 rovněž. Samotný výsledek tedy nerozlišuje chybějící kód od prázdného vstupu. Případnou úpravu, například kontrolu prázdné buňky pomocí KDYŽ a JE.PRÁZDNÉ, nejprve ověřte a před použitím nechte schválit odpovědnou osobou.

Kontrola skrytých odkazů: V rámci tohoto syntetického příkladu kontrola nezjistila externí sešit ve správci názvů ani funkce NEPŘÍMÝ.ODKAZ či HYPERTEXTOVÝ.ODKAZ ve vzorci. Odkaz ve vzorci směřuje na Data!A2:C20.

Záznam pro odpovědnou osobu: vzorec podle zadání vyhledává kód, ale jeho rozsah se při kopírování posouvá. Před hromadným kopírováním je proto třeba posoudit ukotvení rozsahu, například zápis Data!$A$2:$C$20, a ověřit upravený vzorec novým testem.

Pojmenovanou oblast nebo dynamický odkaz prověřte i tehdy, když zápis neobsahuje hranaté závorky. Jejich nepřítomnost není důkazem, že sešit nemá externí vazby. Český název funkce pro otevření odkazu uvádí dokumentace Microsoftu.

Kritéria pro nepřevzetí výsledku

Konečné odborné rozhodnutí ponechte odpovědné osobě. Nepřevzetí výsledku zvažte zejména v těchto situacích:

1. Vzorec obsahuje odkaz na jiný sešit, skrytý list nebo neznámou pojmenovanou oblast, kterou se v kopii nedaří dohledat.
2. Změna vstupu nevede ke změně výsledku, případně se mění jiná buňka, než bylo zamýšleno.
3. Po zkopírování o řádek se posune rozsah, práh sazby, kurz nebo ceník a může tím dojít ke změně výpočtu.
4. Hraniční hodnota vrací nulu, ačkoli by takový výsledek mohl být zaměněn za platný výpočet při chybějícím vstupu.
5. Vzorec používá NEPŘÍMÝ.ODKAZ nebo POSUN navázaný na textový vstup, který může uživatel změnit. Vstupní podklady posuzujte jako nedůvěryhodná data; téma manipulace vstupem v souvislosti s prompt injection popisuje OWASP: prompt injection.
6. V souboru se liší desetinné znaménko, formát data nebo měny a vzorec může porovnávat text s číslem bez převodu.

Pokud se objeví některý z bodů 1 až 5, zaznamenejte verdikt „Nepřevzít“ a předejte záznam odpovědné osobě spolu s popisem provedeného testu. Pravidla pro ukládání kopií, přístupy a opakované použití prověřených vzorců nastavte podle interního postupu jak zabezpečit AI ve firmě. O nasazení upraveného vzorce do ostrého souboru rozhodněte až po opravě a opakovaném ověření v kopii.