Kdo zaplatí elektřinu pro AI? Spor o datová centra sílí

Americké volby 3. listopadu 2026 nerozhodovaly jen o Kongresu. V deseti státech lidé hlasovali také o tom, zda u nich smějí vyrůst nová datová centra. Podle sčítání serveru Ballotpedia skončilo 40 ze 41 místních hlasování ve prospěch omezení. Voliči schválili 27 opatření, která výstavbu omezují nebo vyjadřují nesouhlas, mezi nimi pět úplných zákazů, dvanáct částečných a tři šestiměsíční moratoria ve státě Maine. Dalších 13 návrhů, které by projektům pomohly, odmítli. Jedinou výjimkou byl Harwood v Severní Dakotě, kde voliči odmítli povinné posuzování některých staveb včetně datových center. Nejvíc hlasování, podle našeho součtu 21, proběhlo v Ohiu. Ballotpedia News, 6. listopadu

Výsledky jsou zatím neoficiální. Ukazují ale, že spor o umělou inteligenci se přesunul z laboratoří do obecních zastupitelstev. Jedním z témat sporu je, kdo zaplatí elektřinu a sítě, které nová datová centra potřebují. Mezinárodní energetická agentura odhaduje, že datová centra na celém světě spotřebovala v roce 2024 kolem 415 TWh elektřiny a do roku 2030 se jejich spotřeba zhruba zdvojnásobí na 945 TWh. IEA, Energy and AI (2025)

Odkud se bere obava z vyšších účtů

Nové datové centrum potřebuje nová vedení, rozvodny a zdroje. Spor je o to, kdo je zaplatí. Studie Cornellovy univerzity, kterou 9. listopadu zveřejnil časopis Nature Energy, sledovala v letech 2020 až 2025 čtyři velké americké elektrické soustavy: jižní část Sanfranciské zátoky, okolí Dallasu a Fort Worthu, Středozápad a středoatlantickou oblast včetně severní Virginie. Investice do přenosových sítí v nich vzrostly ze dvou miliard dolarů v roce 2020 na 34 miliard v roce 2025, z velké části kvůli datovým centrům. Podle autorů datová centra v roce 2025 uhradila v průměru jen 38 % nákladů na infrastrukturu spojenou s jejich růstem, tedy 3,12 z 8,25 miliardy dolarů. Zbytek nesly převážně domácnosti. Cornell Chronicle

Nejvíc to podle studie dopadá na venkov a chudší domácnosti. Podíl venkovských rodin, které za energie utrácejí víc než 6 % příjmu, vzrostl o 76 % víc než podíl takových rodin ve městech. U domácností s nejnižšími příjmy dosahovaly dodatečné náklady na energie až 28 % příjmu. „Nemusíte bydlet vedle datového centra, abyste pomáhali platit infrastrukturu pro jeho napájení,“ uvedl vedoucí výzkumu Fengqi You. Podíl 38 % je odhad autorů studie, nikoli údaj z vyúčtování.

Druhý signál přichází z trhu s výkonem. Nezávislý monitor trhu soustavy PJM, která zásobuje velkou část východu USA včetně severní Virginie s nejvyšší koncentrací datových center, 30. října spočítal, že předpokládaný růst spotřeby datových center zvýšil výnosy aukce výkonu pro období 2028/2029 o 5,7 miliardy dolarů, tedy o 53,7 % oproti výnosům bez této spotřeby. „Nebýt předpokládané spotřeby datových center, žádný nedostatek by nenastal,“ píše monitor. Pokud se započítá i stávající spotřeba datových center, je to za tuto aukci 6,3 miliardy dolarů (61,8 %) a za poslední čtyři aukce dohromady 29,4 miliardy. Monitor zdůrazňuje, že jeho výpočty nejsou předpovědí budoucích aukcí. Monitor tyto částky popisuje jako vyšší náklady pro odběratele v soustavě PJM. Analýza monitoru trhu PJM

Ne všechny studie vidí zdražení

Zda datová centra už teď zdražují elektřinu domácnostem, ale ekonomové jednotně neodpovídají. Studie výzkumníků z Harvardovy a Pensylvánské univerzity, o které 6. listopadu psal deník The Washington Post, připisuje datovým centrům zhruba 4 % z růstu cen elektřiny za posledních pět let a 15 % z růstu cen pro průmyslové odběratele mezi lety 2020 a 2025. Výzkumníci z MIT podle stejného deníku odhadli, že datová centra zvýšila průměrné ceny pro domácnosti v letech 2010 až 2024 o 2,1 %. Deník zároveň upozorňuje, že v oblasti PJM už poptávka datových center část nákladů na domácnosti přenesla. Text deníku The Washington Post převzatý The Philadelphia Inquirer

Pracovní studie výzkumníků z EPRI, výzkumného institutu energetického odvětví, dokonce došla k opačnému závěru. Podle dat z let 2015 až 2024 vedlo zvýšení kapacity datových center o 10 % v průměru k poklesu maloobchodních cen elektřiny pro domácnosti zhruba o 0,4 %. Autoři ale sami varují, že budoucí nedostatek zdrojů může tento efekt obrátit. Studie zatím neprošla recenzním řízením. EPRI, arXiv:2606.19777

Studie se liší obdobím, regionem i metodou. Cornellská studie i text deníku The Washington Post se shodují v tom, že rozhoduje, kdo zaplatí nová vedení a zdroje. Autoři EPRI zase varují, že riziko pro domácnosti může přinést budoucí nedostatek zdrojů.

Firmy slibují, že zaplatí samy

Technologické firmy na nespokojenost reagují sliby. Sedm z nich (Amazon, Google, Meta, Microsoft, OpenAI, Oracle a xAI) 4. března 2026 v Bílém domě přijalo závazek, že energetické potřeby jejich datových center „nezvýší náklady domácností na elektřinu“. Slíbily, že nové zdroje postaví, dodají nebo nakoupí a zaplatí veškeré nové posílení infrastruktury pro dodávku elektřiny k jejich datovým centrům. Prohlášení Bílého domu Závazek je dobrovolný, není zakotvený v zákoně ani předpisu a jeho vymáhání je podle advokátní kanceláře Ashurst Perkins Coie především reputační a politické. Ashurst Perkins Coie

OpenAI začátkem listopadu šla dál. Ve svém „národním komunitním závazku“ slibuje, že u budoucích areálů, které sama vlastní a provozuje, zaplatí plnou cenu spotřebované elektřiny i infrastruktury potřebné k jejich zásobování. Před velkými výdaji navíc složí finanční záruky, aby ostatní odběratelé nedopláceli na zpoždění nebo zrušení projektu. Sama firma přitom píše, že dobrovolné závazky jsou jen začátek, a vyzývá regulátory, aby velkým odběratelům uložili hradit náklady, které soustavě přidávají. Závazek se netýká projektů, které staví a vlastní partneři. OpenAI

A co Česko?

Česko se uchází o jednu z evropských AI gigafactory, velkých výpočetních center pro trénování modelů umělé inteligence. Vláda 22. června 2026 podpořila účast v evropské soutěži. Projekt má vyrůst jako rozšíření datového centra Prague Gateway na pražské Zbraslavi v areálu bývalého vysílače. CNN Prima News Celkové náklady se odhadují na zhruba sto miliard korun: přibližně 70 miliard mají vložit České Radiokomunikace, které nesou finanční riziko a budou centrum vlastnit a provozovat, 15 miliard stát a 15 miliard Evropská komise. E15 Evropská výzva je otevřená do 12. listopadu a vybráno může být až sedm takových center. ČTK

Podle CNN Prima News bude mít už první fáze příkon 22 MW, zhruba jako celé Uherské Hradiště, a samotná gigafactory nejméně 100 MW. Na velkoobchodní ceny elektřiny by první fáze podle serveru výrazně nepůsobila. Větším rizikem jsou investice do sítí, které se mohou promítnout do regulované části účtů, tedy do poplatků za přenos a distribuci. CNN Prima News

Česká situace se od americké liší v jednom podstatném bodě. Poradenská společnost EGÚ Brno odhaduje, že datová centra budou v Česku v roce 2030 spotřebovávat kolem 1,8 TWh ročně, podle našeho přepočtu zhruba 3 % dnešní spotřeby celé země. Až 40 % plánovaných projektů podle ní kvůli vysokým cenám elektřiny a omezeným možnostem připojení nevznikne. EGÚ Brno přes Kurzy.cz Zatímco v USA se vede spor, zda datová centra zdražují elektřinu ostatním, a v soustavě PJM už vyšší náklady na výkon odběratelé pocítili, v Česku drahá elektřina zatím brzdí samotná datová centra.

Co z toho plyne

Pro české domácnosti se účty kvůli AI zatím nemění. Rozhodující bude, jak se rozdělí náklady na posílení sítí pro velké nové odběratele. Pravidla pro připojení a síťové tarify v Česku stanovuje Energetický regulační úřad. Americká zkušenost naznačuje, že pokud tato pravidla nepočítají s odběrateli o výkonu stovek megawattů, mohou jejich infrastrukturu platit i ti, kdo AI nepoužívají. Podle studie z Cornellu neúměrně doplácejí venkovské domácnosti, které přitom AI používají méně než obyvatelé měst.

Stojí za to sledovat tři věci: výsledek evropské soutěže o AI gigafactory, podmínky připojení velkých datových center k české síti a to, zda se investoři v Česku zavážou k podobným pravidlům, jaké v USA slibují technologické firmy: zaplatit plnou cenu připojení a složit záruky pro případ, že projekt zkrachuje.

Související: AI nejspíš už zrychluje vývoj AI, odhaduje METR.

Text vychází ze zdrojů dostupných k 9. listopadu 2026. Výsledky amerických hlasování jsou neoficiální.