V kostce:

  • Projekt NANDA z MIT Media Lab vede Ramesh Raskar.
  • NANDA identifikuje čtyři úzká hrdla: DNS, certifikační autority, orchestraci a atestaci.
  • OpenAI od prosince 2025 přijímá žádosti vývojářů o zařazení aplikací do ChatGPT.

Tým MIT Media Lab pod vedením Ramesha Raskara vyvíjí projekt NANDA (Networked AI Agents in Decentralized Architecture), jehož cílem je vytvořit otevřenou infrastrukturu pro autonomní AI agenty. Projekt reaguje na riziko, že by nově vznikající agentickou ekonomiku ovládlo jen několik velkých technologických platforem · podobně jako se to podle Lupa.cz stalo u vyhledávání, cloudu či distribuce mobilních aplikací.

Podle Lupa.cz Raskar upozorňuje na posun v úhlu pohledu: zatímco dnes firmy vytvářejí „agenty pro X“, tedy pro jednotlivé úkoly, větší trh podle něj vznikne kolem „X pro agenty“ · tedy služeb a institucí, které budou potřebovat samotní agenti. Právě tato infrastruktura má podle projektu rozhodovat o tom, kdo na agentickém rozmachu vydělá.

Aby agenti mohli samostatně vyhledávat jiné agenty, ověřovat jejich schopnosti, vyjednávat podmínky a uzavírat transakce napříč firemními hranicemi, potřebují obdobu institucí, jaké dnes představují obchodní rejstříky, banky, ratingové agentury nebo soudy. Některé z nich mají podle NANDA nahradit digitální protokoly a kryptograficky ověřitelné záznamy.

NANDA identifikuje čtyři kritická infrastrukturní úzká hrdla: DNS, certifikační autority, orchestraci a atestaci. Zatímco běžné DNS pouze převádí doménové jméno na adresu serveru, u agenta je potřeba zjistit, co umí, koho zastupuje a zda jeho oprávnění stále platí. Podobně certifikáty dnes ověřují vazbu mezi identitou a klíčem, ale neřeší mandát · tedy zda má agent skutečně právo uzavřít smlouvu nebo utratit určitou částku.

Klíčovým technickým návrhem je NANDA Index, popisovaný jako federovaná a protokolově neutrální vrstva propojující veřejné, podnikové i specializované registry agentů. Index odkazuje na dynamické záznamy AgentFacts, které obsahují přístupové body, deklarované schopnosti a kryptograficky ověřitelné údaje. Podle Lupa.cz návrh počítá s rychlou rotací klíčů a odvoláním oprávnění v řádu necelé sekundy. Projekt dále doplňuje existující protokoly MCP a A2A o vyhledávání, směrování a o reputační a ekonomickou vrstvu, a to prostřednictvím takzvaného NANDA Adapteru.

Plán rozvoje projektu zahrnuje tři fáze: současná se soustředí na základy agentického webu, tedy na zapojování nových agentů, indexaci a propojování protokolů, druhá počítá s agentickým obchodem a mikroplatbami a třetí pracuje se vzdálenější představou rozsáhlých populací spolupracujících agentů. Součástí je i testovací prostředí NANDA Town, kde lze experimentovat s dvanácti vrstvami agentické infrastruktury · od identity přes platby až po ochranu soukromí.

Podle Lupa.cz NANDA nemá postavení všeobecně přijatého internetového standardu a řada technických, právních i ekonomických otázek zůstává nevyřešená. Otevřený protokol podle textu sám o sobě nutně nezabrání ekonomické koncentraci, protože u agentů mohou být síťové efekty ještě silnější než u klasického internetu · registr s největším počtem důvěryhodných agentů přirozeně přitáhne další účastníky.

Tento vývoj podle textu už probíhá: OpenAI od prosince 2025 přijímá žádosti vývojářů o zařazení aplikací do ChatGPT, přičemž schválené aplikace se objevují v adresáři využívajícím otevřený standard MCP. O přijetí a umístění aplikace ale rozhoduje samotné OpenAI, což mu dává kontrolu nad přístupem k uživatelům · příklad toho, jak otevřený protokol může koexistovat s centrálně řízenou distribucí.

Co to znamená: Vývoj kolem NANDA signalizuje firmám připravujícím nasazení AI agentů, že už při návrhu interních procesů budou muset sledovat vznikající standardy identity, mandátu a auditní stopy agentů. Bezpečnostní audit by měl počítat s tím, že odpovědnost za jednání agenta zatím vždy nese konkrétní firma nebo osoba, nikoli software samotný, a že volba mezi uzavřenou a otevřenou agentickou platformou může do budoucna znamenat i strategickou závislost na jednom poskytovateli.

Zdroje: