Jak prokázat AI gramotnost zaměstnanců při kontrole?
Obsah · 8 kapitol
STRUČNÁ ODPOVĚĎ
AI gramotnost se prokazuje evidencí, ne certifikátem: záznamy o školeních a dalších opatřeních, jejich obsahu, datu, účastnících a návaznosti na role zaměstnanců. Článek 4 AI Actu po novele nařízením (EU) 2026/1744 ukládá přijímat opatření na podporu zlepšení AI gramotnosti a výslovně nevyžaduje zaručit konkrétní úroveň u jednotlivce. Evropská komise uvádí, že certifikát není potřeba a stačí interní záznamy. Kontrola proto ověřuje, zda firma opatření systematicky přijímá a umí je doložit.
Co dozorový orgán při kontrole vlastně zjišťuje
Podle znění článku 4 a výkladu Evropské komise by se kontrola neměla ptát na diplom ani certifikát konkrétního zaměstnance, ale na to, zda organizace jako celek plní povinnost z článku 4 AI Actu. Ten po novele nařízením (EU) 2026/1744 ukládá přijímat opatření na podporu zlepšení AI gramotnosti u lidí, kteří AI systémy jménem firmy provozují a používají, a výslovně nevyžaduje zaručit konkrétní úroveň u jednotlivce. Ověřuje se tedy proces, ne osoba.
V praxi lze čekat, že kontrolující bude hledat doklad o tom, že firma vzdělávání řešila systematicky: kdo byl proškolen, kdy, v jakém rozsahu a zda proškolení odpovídá roli dané osoby, například obsluze modelu, schvalování výstupů nebo vývoji vlastního systému. Certifikát od komerčního poskytovatele školení sám o sobě povinnost nesplňuje, pokud za ním nestojí odpovídající obsah a návaznost na reálné pracovní úkoly.
Jaká evidence obstojí: konkrétní doklady
Obstojí kombinace záznamů, které dohromady dokazují, že proces vzdělávání existuje a funguje, ne jednorázová akce na papíře. Klíčové jsou čtyři typy dokladů.
- Záznam o účasti: jméno zaměstnance, datum, forma školení (prezenčně, online, samostudium) a jeho délka.
- Obsah školení: osnova nebo prezentace, ze které je patrné, co bylo probráno: rizika modelu, jeho omezení, halucinace, ochrana osobních údajů, kdy výstup nepoužívat bez kontroly.
- Vazba na roli zaměstnance: u koho šlo o základní seznámení a u koho o hlubší proškolení. Člověk schvalující AI výstupy pro klienty potřebuje víc než ten, kdo AI používá jen na přepis poznámek.
- Návaznost a aktualizace: doklad, že se školení opakuje nebo aktualizuje, pokud se mění nasazené nástroje či interní pravidla.
Bez posledního bodu evidence působí jako alibi. Jedno školení uskutečněné před lety u rychle se měnící technologie kontrolujícího obvykle nepřesvědčí.
Jak si evidenci reálně nastavit
- Sepište seznam AI nástrojů používaných ve firmě a k nim role zaměstnanců, kteří s nimi pracují.
- U každé role určete minimální rozsah potřebných znalostí: co musí zaměstnanec umět rozpoznat, čemu se vyhnout, kdy věc eskalovat nadřízenému.
- Zvolte formu školení, například interní workshop, video s testem nebo externí kurz, a zapisujte účast do jednoho centrálního přehledu, stačí tabulka nebo interní systém pro personalistiku.
- Uchovávejte podkladové materiály ke školení, ne jen potvrzení o účasti.
- Nastavte periodu revize, minimálně jednou ročně nebo při zásadní změně nástroje.
- Určete jednu odpovědnou osobu, která evidenci vede a umí ji na vyžádání kdykoliv předložit.
Firmám obvykle nechybí ochota školit, ale právě tato jednoduchá evidence. Bez ní i kvalitní školení navenek působí nedoloženě a při kontrole se hůř obhajuje.
Modelový příklad z českého prostředí
Menší účetní firma v Brně zavedla nástroj typu ChatGPT pro přípravu podkladů ke komunikaci s klienty. Místo nákupu certifikovaného kurzu uspořádala interní hodinové školení, kde vysvětlila, kdy AI nesmí pracovat s citlivými daty klientů a jak ověřovat vygenerovaný text před odesláním. Účast zapsala do sdíleného souboru spolu s odkazem na prezentaci a datem plánovaného opakování za rok. Při případné kontrole tak firma nepředkládá diplom, ale ucelený záznam: kdo byl proškolen, v čem, kdy a proč zrovna v tomto rozsahu.
Co to znamená: Certifikát z komerčního kurzu není podmínkou ani zárukou splnění povinnosti podle článku 4 AI Actu. Rozhoduje doložitelný proces, tedy kdo byl proškolen, v čem a jak se školení pravidelně opakuje. Firmám se vyplatí vést jednoduchou, ale konzistentní evidenci už teď, protože ji lze při kontrole předložit okamžitě, zatímco zpětné dohledávání záznamů z minulých let bývá prakticky nemožné.
Stav dozoru popisuje odpověď kdo v Česku dozoruje AI Act.
Stav zdrojů a omezení
Text vychází ze znění článku 4 po novele nařízením (EU) 2026/1744, z otázek a odpovědí Evropské komise k AI gramotnosti aktualizovaných 27. července 2026 a ze stavu českého návrhu zákona v systému eKLEP, ověřeno k 22. září 2026. Tato verze nahrazuje text z 25. srpna 2026, který vycházel z původního znění článku 4. Modelový příklad je ilustrační.
Časté dotazy
Musí mít každý zaměstnanec certifikát o AI školení?
Ne. AI Act certifikát nevyžaduje a Evropská komise ve svých otázkách a odpovědích k AI gramotnosti výslovně uvádí, že certifikát není potřeba a organizace mohou vést interní záznamy o školeních a dalších iniciativách. Stačí doložit, že zaměstnanec dostal proškolení odpovídající jeho roli, a mít o tom záznam s obsahem a datem.
Kdo podle AI Act odpovídá za AI gramotnost zaměstnanců?
Povinnost dopadá na poskytovatele i zavádějící subjekty systémů AI, tedy typicky na zaměstnavatele, a týká se zaměstnanců i dalších osob, které AI jejich jménem provozují a používají. Firma přijímá opatření s ohledem na jejich znalosti, zkušenosti a prostředí, ve kterém AI používají, a na to, na koho se AI používá.
Jak často je potřeba školení AI opakovat?
Konkrétní interval nařízení nestanovuje. CIAD doporučuje revizi alespoň jednou ročně a vždy při zásadní změně používaného nástroje, protože bez opakování evidence rychle ztrácí vypovídací hodnotu.
Stačí interní školení bez externího lektora?
Ano. Forma není předepsaná, důležitý je obsah a jeho doložitelnost, ne kdo školení vedl. Interní workshop se záznamem účasti a osnovou má stejnou váhu jako placený externí kurz.
Kdo a od kdy AI gramotnost kontroluje?
Podle Evropské komise dohlížejí na článek 4 vnitrostátní orgány dozoru nad trhem od 2. srpna 2026. Česko k 22. září 2026 nemá přijatý zákon, který by tyto orgány určil. Vládní návrh počítá s Českým telekomunikačním úřadem jako obecným orgánem dozoru a porušení článku 4 mezi přestupky nezařazuje.