Jak daleko je EU od digitálních cílů pro rok 2030? Nová zpráva říká: záleží na oblasti

Evropská komise zveřejnila 17. 6. 2026 čtvrtou výroční zprávu nazvanou State of the Digital Decade. Dokument shrnuje, jak blízko je Evropská unie k digitálním cílům stanoveným pro rok 2030, a vychází z 27 národních zpráv členských států včetně ČR a z průzkumu Eurobarometru zaměřeného na digitální suverenitu.

Co zpráva říká

Výsledky jsou smíšené. Tam, kde EU postupuje dobře: sítě páté generace (5G) pokrývají 96,8 % evropských domácností, 46,7 % firem přesunulo část provozu do cloudu (sdílené výpočetní a úložné prostředí přístupné přes internet), 39,9 % firem využívá nástroje datové analytiky a téměř 20 % firem již pracuje s umělou inteligencí. Tato čísla dokazují reálný posun oproti předchozím rokům.

Zpráva zároveň identifikuje oblasti, kde pokrok nestačí: základní technologie a výpočetní kapacita, kybernetická bezpečnost (ochrana systémů a dat před digitálními hrozbami), pokročilé digitální technologie a digitální dovednosti. Bez výrazného urychlení investic a koordinace politik EU podle zprávy nesplní cíl 20 milionů kvalifikovaných ICT expertů do roku 2030.

Výkonná místopředsedkyně Komise Henna Virkkunen označila polovodiče, umělou inteligenci, cloudové technologie a open-source software za pilíře technologické suverenity EU, tedy schopnosti Evropy rozhodovat o vlastní digitální infrastruktuře nezávisle na jiných velmocích.

Co to znamená pro české firmy a veřejnou správu

Pro české CISO (vedoucí informační bezpečnosti), IT lídry a veřejnou správu přináší zpráva několik přímých signálů.

Mezera v kybernetické bezpečnosti, kterou Komise explicitně jmenuje, odpovídá tuzemské realitě: nedostatek kvalifikovaných bezpečnostních odborníků je opakovaně identifikován jako jeden z hlavních rizikových faktorů napříč veřejným i soukromým sektorem.

Cíl 20 milionů ICT expertů se dotýká i ČR. Česká republika jako členský stát přispívá jednou z 27 národních zpráv a výsledky srovnávacího hodnocení (benchmarkingu) mají přímý vliv na přidělování evropských fondů a prioritizaci investic.

Téma digitální suverenity, zejména závislosti na cloudové infrastruktuře poskytovatelů mimo Evropu, se stále silněji promítá do požadavků na shodu s regulacemi (compliance), které budou organizace muset zohledňovat v nadcházejících letech.

Co z toho plyne

• Zpráva potvrzuje, že mezera v kybernetické bezpečnosti je evropský systémový problém, nikoli jen tuzemská specifika; čekat na evropské řešení nestačí.

• Investice do interního rozvoje bezpečnostních kapacit a vzdělávání jsou strategicky opodstatněné i z pohledu střednědobého výhledu 2030.

• Závislost na cloudové infrastruktuře mimo EU (dokumentovaná 46,7 % podílem cloud adopce) zvyšuje tlak na prověření smluvních a bezpečnostních podmínek s poskytovateli.

• Národní digitální strategie by měla zohledňovat doporučení zprávy při alokaci prostředků z evropských fondů, zejména v oblasti kyberbezpečnosti a digitálních dovedností.

• Téma technologické suverenity bude v nadcházejících měsících nabývat na regulatorní váze; compliance týmy by jej měly sledovat jako nadcházející požadavek.

Zdroje:

• Evropská komise
• European Commission Press Corner