Co je AI Act: rizikové kategorie a povinnosti firem
Obsah · 8 kapitol
STRUČNÁ ODPOVĚĎ
AI Act, česky akt o umělé inteligenci, je nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1689, které stanoví harmonizovaná pravidla pro systémy umělé inteligence v EU. Je přímo použitelné ve všech členských státech bez transpozice, vstoupilo v platnost 1. srpna 2024 a používá se postupně do roku 2028. Systémy AI dělí podle rizika: zakázané praktiky, vysoce rizikové systémy, systémy s povinnostmi transparentnosti a ostatní systémy bez zvláštních povinností. Zvlášť upravuje obecné modely AI, jako jsou velké jazykové modely. Povinnosti nesou hlavně poskytovatelé, kteří AI vyvíjejí a uvádějí na trh, a zavádějící subjekty, tedy firmy a úřady, které AI používají. V roce 2026 ho novelizovalo nařízení (EU) 2026/1744.
Co přesně AI Act reguluje
Nařízení (EU) 2024/1689 upravuje uvádění na trh, uvádění do provozu a používání systémů AI v Evropské unii. Systém AI definuje v článku 3 bodě 1 jako strojový systém navržený k fungování s různou mírou autonomie, který z obdržených vstupů odvozuje, jak generovat výstupy, jako jsou predikce, obsah, doporučení nebo rozhodnutí. Běžný software, který jen provádí pravidla napsaná člověkem, systémem AI zpravidla není; podrobnosti uvádějí pokyny Komise k definici systému AI.
Nařízení platí horizontálně, tedy ve všech odvětvích, a doplňuje, nenahrazuje GDPR, spotřebitelské právo ani odvětvové předpisy.
Čtyři úrovně rizika a obecné modely AI
| Úroveň | Co to znamená | Příklady | Ustanovení |
|---|---|---|---|
| Zakázané praktiky | Nesmí se uvádět na trh, do provozu ani používat. | Sociální bodování u firem i úřadů, rozpoznávání emocí zaměstnanců, manipulace způsobující významnou újmu, od 2. 12. 2026 i intimní deepfaky bez souhlasu. | čl. 5 |
| Vysoce rizikové systémy | Přísné požadavky na poskytovatele a povinnosti zavádějících subjektů. | Nábor a hodnocení zaměstnanců, hodnocení úvěruschopnosti, přijímání ke studiu, AI ve zdravotnických prostředcích. | čl. 6, přílohy I a III |
| Povinnosti transparentnosti | Lidé musí vědět, že komunikují s AI nebo vidí uměle vytvořený obsah. | Chatboty, generátory obrázků a videa, deepfaky. | čl. 50 |
| Ostatní systémy | Žádné zvláštní povinnosti kromě AI gramotnosti. | Filtry spamu, doporučování produktů, překladače. | čl. 4 |
Zvláštní kapitolu mají obecné modely AI, například velké jazykové modely. Jejich poskytovatelé od 2. srpna 2025 vedou technickou dokumentaci, zveřejňují shrnutí trénovacích dat a respektují autorské právo; modely uvedené na trh před tímto dnem mají čas do 2. srpna 2027. Modely se systémovým rizikem mají povinnosti navíc. Tyto povinnosti nesou výrobci modelů, ne firmy, které je používají.
Role: kdo nese jaké povinnosti
- Poskytovatel (článek 3 bod 3) systém AI vyvíjí nebo nechává vyvinout a uvádí ho na trh nebo do provozu pod svým jménem. Nese většinu povinností u vysoce rizikových systémů.
- Zavádějící subjekt (článek 3 bod 4) systém AI využívá v rámci své činnosti. Typicky firma nebo úřad, který nakoupený nástroj používá.
- Dovozce, distributor a zplnomocněný zástupce mají povinnosti při uvádění systémů z třetích zemí na trh EU.
- Provozovatel (článek 3 bod 8) je souhrnný pojem pro všechny tyto role. V českých textech se chybně používá jako překlad anglického deployer, správně je to zavádějící subjekt.
Role se může změnit. Kdo vysoce rizikový systém podstatně upraví nebo ho uvede pod svým jménem, stává se podle článku 25 poskytovatelem.
Koho se to týká v Česku
Každé firmy, která AI používá, protože článek 4 o AI gramotnosti a článek 5 o zakázaných praktikách platí pro všechny. Firma, která používá asistenty jako ChatGPT nebo Copilot na texty a analýzy, řeší hlavně tyto dvě povinnosti a transparentnost u zveřejňovaných deepfaků. Firma, která AI nasadí na rozhodování o lidech, například při náboru, se od 2. prosince 2027 dostává do režimu vysoce rizikových systémů.
Přehled povinností podle situace je v odpovědi jaké povinnosti má firma, která AI používá, termíny v odpovědi od kdy platí AI Act.
Stav zdrojů a omezení
Text vychází z článků 2, 3, 4, 5, 6, 25, 50 a 113 nařízení (EU) 2024/1689 v konsolidovaném znění po novele nařízením (EU) 2026/1744, ověřeno k 22. září 2026. Tato verze nahrazuje text z 19. května 2026, který mimo jiné chybně omezoval zákaz sociálního bodování na státní orgány.
Časté dotazy
Platí AI Act v Česku přímo?
Ano. Jde o nařízení EU, které je podle článku 113 závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech. Český zákon nepotřebuje, aby povinnosti platily. Potřebuje ho k určení dozorových orgánů a úpravě sankcí; návrh takového zákona je od června 2026 u vlády.
Vztahuje se AI Act i na zahraniční firmy?
Ano. Podle článku 2 se vztahuje na poskytovatele, kteří uvádějí systémy AI na trh EU, bez ohledu na to, kde sídlí, a také na poskytovatele a zavádějící subjekty ze třetích zemí, pokud se výstup jejich systému používá v EU.
Na co se AI Act nevztahuje?
Podle článku 2 mimo jiné na systémy používané výhradně pro vojenské a obranné účely nebo pro národní bezpečnost, na systémy a modely vyvinuté a používané výhradně pro vědecký výzkum a vývoj a na fyzické osoby, které AI používají při čistě osobní neprofesní činnosti. Vývoj a testování před uvedením na trh jsou také vyloučeny, testování v reálných podmínkách ale ne.
Jaký je rozdíl mezi poskytovatelem a zavádějícím subjektem?
Poskytovatel systém AI vyvíjí nebo nechává vyvinout a uvádí ho na trh nebo do provozu pod svým jménem. Zavádějící subjekt systém AI využívá v rámci své činnosti. Firma, která si koupí nástroj na třídění životopisů, je zavádějícím subjektem; firma, která takový nástroj sama postaví a nasadí pod svým jménem, je poskytovatelem. Pojem provozovatel je v nařízení souhrnné označení pro všechny role, tedy poskytovatele, zavádějící subjekt, dovozce, distributora a další.
Musím jako malá firma AI Act řešit?
Ano, ale rozsah záleží na tom, jak AI používáte. Při běžném používání asistentů platí zákaz zakázaných praktik, povinnost přijímat opatření k AI gramotnosti a u zveřejňovaných deepfaků povinnost označení. Náročnější povinnosti přicházejí jen s vysoce rizikovým použitím, například při rozhodování o zaměstnancích nebo zákaznících.