Mezinárodní clearingová banka (BIS) ve své výroční zprávě za rok 2026 varuje před riziky spojenými s nadměrnými investicemi do umělé inteligence. Podle The Register se současný boom dá přirovnat k historickým investičním maniemi, jako byla železniční horečka v 19. století či bublina internetových firem v 90. letech. Všechny tyto události měly společné, že „skutečný technologický průlom přilákal kapitál nad rámec komerčně oprávněných výnosů“, a skončily ekonomickými recesemi.

BIS uvádí, že pět největších technologických gigantů · Amazon, Microsoft, Google, Meta a Oracle · plánuje v roce 2026 investovat do umělé inteligence více než bilion dolarů. The Register uvádí konkrétní odhady: Amazon hodlá vynaložit 200 miliard dolarů, Microsoft 190 miliard, Google 180 miliard a Meta až 140 miliard, přičemž i Oracle výrazně zvyšuje své výdaje. Tyto částky převyšují současné zisky a volné peněžní toky firem, což je nutí vydávat dluhy na financování kapitálových výdajů. Podle The Register „některé společnosti vydávají dluhy, aby získaly další prostředky“.

Podle BIS intenzivní soutěž mezi těmito společnostmi zvyšuje riziko, že přetíží své zdroje a investují do projektů s nejistými výnosy. Zpráva varuje, že pokud se konkurence bude nadále zvyšovat, může se čistý ekonomický přínos odvětví snížit až na záporné hodnoty v nepříznivých scénářích. Podle The Register by zklamání z návratnosti investic mohlo vyvolat náhlý odliv financí a proměnit kapitálový boom v dlouhodobý investiční propad s dopady na finanční trhy.

Dalším problémem, který BIS označuje jako „překážku na straně nabídky“, jsou omezené kapacity energetických sítí, nedostatek čipů a úzká místa v připojení k internetu. Datová centra pro umělou inteligenci již nyní zvyšují ceny energie a vstupní náklady, což by mohlo „mít dopad na inflaci“, uvádí The Register. Dočasné nedostatky mohou firmy motivovat k uzavírání dlouhodobých smluv na zajištění kapacity, čímž se vystavují dalším rizikům spojeným s možným poklesem poptávky.

Forbes.cz doplňuje, že boom umělé inteligence je spojen s rychlým zadlužováním, rekordně vysokým veřejným dluhem a inflací, což představuje významné finanční zranitelnosti. Organizace ve zprávě identifikuje čtyři klíčové faktory potenciální ekonomické krize, přičemž hlavním je neudržitelný růst investic do umělé inteligence. Dále upozorňuje na přehnaný optimismus, který zvyšuje riziko prudkého obratu nálady na trzích, a na konkurenční boj o vedoucí postavení, který vede k investicím nad rámec ekonomického opodstatnění.

Mezi další rizika podle BIS patří možnost, že umělá inteligence nahradí více pracovních míst, než kolik nových vytvoří, a nejistý dlouhodobý dopad na produktivitu, růst a inflaci. Pokud by se podíl mezd na ekonomice snížil, spotřeba by mohla klesnout a investice do umělé inteligence by se staly nevyplatnými, což by zpomalilo produktivitu, uvádí Forbes.cz. Zpráva také varuje před přenosem rizik z oblasti umělé inteligence do firemních dluhopisů, akcií a úvěrových trhů.

BIS zdůrazňuje, že finanční struktura ekosystému umělé inteligence je neprůhledná. Hyperscaleri, výrobci čipů a výzkumné laboratoře jsou podle Forbes.cz propojeni v komplexní síti soukromých dohod, včetně takzvaného „kruhového financování“, kde se kapitál opakovaně přelévá mezi partnery. Tato neprůhlednost ztěžuje posouzení reálných rizik a může vést k podcenění expozice firem a jejich dodavatelů.

Zpráva rovněž upozorňuje na slabé rozvahy dodavatelských firem · inženýrské, nákupní a stavební společnosti mají relativně slabé finanční základy a jsou tak zranitelné vůči případnému stažení kapitálových výdajů hyperskalérů. Podle The Register by taková slabost mohla vyústit v řetězovou reakci, která by ohrozila širší finanční stabilitu.

Co to znamená: Pro firmy to představuje zvýšenou potřebu důkladného posouzení investic do umělé inteligence, sledování peněžních toků a rizik spojených s dodavateli energie a čipů. Implementace umělé inteligence by měla být podložena realistickými očekáváními výnosů a transparentními finančními strukturami, aby se minimalizovala rizika makroekonomických a kreditních šoků.

Zdroje: