Kdo v Česku dozoruje AI Act a kdo bude ukládat pokuty?
Obsah · 8 kapitol
STRUČNÁ ODPOVĚĎ
K 31. říjnu 2026 Česká republika nemá přijatý zákon, který by určil orgány dozoru nad AI Actem a upravil ukládání pokut. Ministerstvo průmyslu a obchodu předložilo vládě návrh zákona o implementaci předpisu Evropské unie v oblasti umělé inteligence a o změně některých souvisejících zákonů ve znění z 27. října 2026. V eKLEP je ve stavu zařazeno do evidence bez data schůze vlády a ve Sněmovně není. Podle návrhu bude obecným orgánem dozoru nad trhem a jednotným kontaktním místem Český telekomunikační úřad, dozor ve svých oblastech budou vykonávat také Česká národní banka a Úřad pro ochranu osobních údajů a oznamujícím orgánem bude Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví. Povinnosti z AI Actu přitom platí přímo, bez ohledu na český zákon.
Stav k 31. říjnu 2026
AI Act ukládá členským státům v článku 70 určit alespoň jeden oznamující orgán a alespoň jeden orgán dozoru nad trhem, a to do 2. srpna 2025. Česko tuto lhůtu nesplnilo. Stav českého zákona:
| Krok | Stav |
|---|---|
| Gesce za implementaci | Ministerstvo průmyslu a obchodu, na základě usnesení vlády č. 394 z 28. května 2025. |
| Meziresortní připomínkové řízení | Proběhlo od 25. září do 23. října 2025. Návrh jde vládě se dvěma rozpory: s Úřadem pro ochranu osobních údajů o jeho roli orgánu dozoru a o financování nových úkolů, s Národním úřadem pro kybernetickou a informační bezpečnost o rozsahu stanovisek, která má dozoru poskytovat. |
| Legislativní rada vlády | Projednala návrh 6. srpna 2026. Podle předkládací zprávy byl potom upraven hlavně v působnosti orgánů, v regulačním sandboxu a v sankcích. |
| Předložení vládě | Znění z 27. října 2026 ve stavu zařazeno do evidence, v eKLEP bez data schůze vlády. |
| Poslanecká sněmovna | Sněmovní tisk neexistuje (otevřená data Sněmovny k 31. říjnu 2026). |
| Sbírka zákonů | Nevyhlášeno. |
Předkládací zpráva počítá na roky 2026 až 2028 s náklady 207 056 767 Kč. Evropská komise vede u Česka v seznamu jednotných kontaktních míst Český telekomunikační úřad s poznámkou, že národní určení ještě čeká na konečné přijetí.
Kdo co bude dělat podle návrhu
Návrh zákona ve znění pro vládu z 27. října 2026 rozděluje úlohy takto:
| Úloha podle AI Actu | Orgán podle návrhu | Rozsah |
|---|---|---|
| Orgán dozoru nad trhem a jednotné kontaktní místo | Český telekomunikační úřad | Obecně, pokud dozor nepatří České národní bance nebo Úřadu pro ochranu osobních údajů a nejde o úkoly ÚNMZ jako oznamujícího orgánu. Přijímá také hlášení závažných incidentů u vysoce rizikových systémů AI ve zdravotnických prostředcích podle článku 73 odst. 10, sestavuje zprávu o pokutách podle článku 99 odst. 11 a vybírá pokuty, které sám uloží. |
| Orgán dozoru nad trhem | Česká národní banka | Osoby pod jejím dohledem, například banky a pojišťovny, při činnosti, kterou vykonávají na základě jejího povolení, licence, registrace nebo oprávnění. Patří sem i systém AI přímo určený k této činnosti, který uvádějí na trh nebo do provozu pod svým jménem a pro vlastní použití. |
| Orgán dozoru nad trhem | Úřad pro ochranu osobních údajů | Vysoce rizikové systémy podle článku 74 odst. 8, tedy použití v oblasti vymáhání práva, migrace, azylu a kontroly hranic, justice a demokratických procesů včetně biometrie v těchto oblastech. |
| Oznamující orgán | Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví | Oznámené subjekty, které posuzují shodu vysoce rizikových systémů. |
| Regulační sandbox | Česká agentura pro standardizaci | Zřizuje ho ÚNMZ opatřením obecné povahy, provozuje agentura. Testovat v něm lze na základě smlouvy s agenturou. |
| Registrace podle článku 49 odst. 5 | Portál umělé inteligence v kritické infrastruktuře | Součást Portálu kritické infrastruktury. Poskytovatel vysoce rizikového systému podle přílohy III bodu 2 do něj vloží údaje před uvedením na trh nebo do provozu v Česku a změny doplní do 15 dnů. |
Návrh má nabýt účinnosti patnáctým dnem po vyhlášení. V legislativním procesu se ještě může změnit.
Sankce podle návrhu
Návrh v paragrafech 28 až 31 převádí sankce z článku 99 AI Actu na přestupky:
- porušení zákazů podle článku 5 (paragraf 28): až 35 milionů eur nebo 7 % celosvětového ročního obratu,
- porušení dalších povinností, mimo jiné podle článků 16, 26, 27 a 50 (paragraf 29): až 15 milionů eur nebo 3 %,
- nesprávné, neúplné nebo zavádějící informace na žádost úřadu nebo oznámeného subjektu (paragraf 31): až 7,5 milionu eur nebo 1 %,
- nevložení nebo neaktualizování údajů v portálu umělé inteligence v kritické infrastruktuře (paragraf 29): až 10 milionů korun,
- u orgánů veřejné moci strop 10 milionů korun (paragraf 33).
U malých a středních podniků je horní hranicí nižší z obou částek podle článku 99 odst. 6. U malých podniků se střední tržní kapitalizací platí nižší částka podle odstavce 6a jen u pokut do 15 a 7,5 milionu eur; u zakázaných praktik odkazuje paragraf 28 jen na odstavec 6.
Když je vzhledem k závažnosti a okolnostem porušení zřejmé, že účelu řízení lze dosáhnout jinak, může orgán dozoru nebo ÚNMZ podle paragrafu 27 provozovatele nebo oznámený subjekt písemně upozornit a vyzvat k nápravě v lhůtě nejméně 15 dnů od doručení. Když firma v lhůtě nápravu zjedná, úřad řízení o přestupku nezahájí a věc odloží. Porušení článku 4 o AI gramotnosti mezi přestupky v návrhu není. Promlčecí doba má být pět let, nejvýš osm let od spáchání.
Podle paragrafu 32 projedná přestupky podle paragrafů 28 a 29 a většinu přestupků podle paragrafu 31 Úřad pro ochranu osobních údajů, Česká národní banka nebo Český telekomunikační úřad podle toho, komu patří dozor. Přestupky oznámených subjektů a neoprávněné posuzování shody projedná ÚNMZ, nesprávné informace podané na žádost projedná úřad, který o ně žádal, a u žádosti oznámeného subjektu ÚNMZ.
Co z toho plyne pro firmy
- Povinnosti platí už teď. AI Act je přímo použitelné nařízení. Chybějící český zákon neznamená odklad zákazů, AI gramotnosti ani transparentnosti.
- Dnes chybí hlavně vymáhání. Dokud zákon neurčí orgán a řízení, nemá pokuty podle článku 99 v Česku ukládat žádný český orgán. Evropská komise a Úřad pro AI mohou pokutovat jen ve své pravomoci, tedy poskytovatele obecných modelů AI a systémy podle článku 75. Podle návrhu má zákon nabýt účinnosti patnáctým dnem po vyhlášení.
- Firmy s působením v jiných státech EU mohou narazit na dozor tam, kde už orgány určené jsou.
- Doložitelnost se vyplatí. Návrh umožňuje místo řízení nejdřív upozornit a dát lhůtu k nápravě. Firma, která má soupis nástrojů AI, pravidla a evidenci školení, v takové lhůtě obstojí snáz.
Horní hranice pokut podle nařízení rozebírá odpověď jaké pokuty hrozí za porušení AI Actu. Horní hranici pokuty pro svou firmu spočítá kalkulačka pokut za AI Act.
Stav zdrojů a omezení
Stav legislativního procesu je ověřený k 31. říjnu 2026 v systému eKLEP Úřadu vlády a v otevřených datech Poslanecké sněmovny, obsah návrhu podle jeho znění pro vládu z 27. října 2026, předkládací zprávy a návrhu usnesení vlády. Popis úloh a sankcí popisuje návrh, ne platné právo. Odpověď aktualizujeme po projednání návrhu vládou.
Časté dotazy
Platí AI Act v Česku, když český zákon ještě není?
Ano. AI Act je nařízení EU, které je podle svého článku 113 závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech. Povinnosti firem platí bez ohledu na český zákon. Český zákon má určit, které úřady dohlížejí, jak probíhá řízení a jak se ukládají sankce.
Může dnes český úřad uložit pokutu podle AI Actu?
Článek 99 ukládá členským státům stanovit pravidla pro sankce a určit, kdo je ukládá. Dokud český zákon, který to má upravit, není přijat, chybí v Česku určení příslušného orgánu i úprava řízení o přestupcích podle AI Actu. Povinnosti přesto platí a vedle nich se dál uplatní jiné předpisy, například GDPR. Firma, která působí i v jiném členském státě, podléhá tamnímu dozoru.
Bude ČTÚ kontrolovat AI gramotnost podle článku 4?
Evropská komise uvádí, že dohled nad článkem 4 vykonávají vnitrostátní orgány dozoru nad trhem od 2. srpna 2026. Český návrh zákona ve znění z 27. října 2026 ale porušení článku 4 mezi přestupky nezařazuje, pokuty navrhuje jen za porušení jiných článků. Stav se může v legislativním procesu změnit.
Jaké pokuty navrhuje český zákon?
Návrh ve znění z 27. října 2026 odkazuje v paragrafech 28 až 31 na horní hranice z článku 99 AI Actu: 35 milionů eur nebo 7 % celosvětového ročního obratu za zakázané praktiky, 15 milionů eur nebo 3 % za porušení dalších povinností a 7,5 milionu eur nebo 1 % za nesprávné, neúplné nebo zavádějící informace. Za nesplnění registrace v portálu umělé inteligence v kritické infrastruktuře navrhuje pokutu do 10 milionů korun a u orgánů veřejné moci strop 10 milionů korun. Když lze účelu řízení dosáhnout jinak, může úřad podle paragrafu 27 nejdřív písemně upozornit a vyzvat k nápravě v lhůtě nejméně 15 dnů.
Na koho se obrátit s dotazem k AI Actu?
Evropská komise vede u Česka jako jednotné kontaktní místo Český telekomunikační úřad, s poznámkou, že národní určení ještě čeká na konečné přijetí. Obecné výkladové materiály vydává Komise a její Úřad pro AI, v Česku k tématu informuje také Ministerstvo průmyslu a obchodu, které má implementaci v gesci.
ZDROJE A OVĚŘENÍ
- Vláda ČR, eKLEP: Návrh zákona o implementaci předpisu Evropské unie v oblasti umělé inteligence a o změně některých souvisejících zákonů (znění z 27. 10. 2026, stav k 31. 10. 2026)
- Evropská komise, orgány dozoru nad trhem podle AI Actu (seznam aktualizovaný 7. 9. 2026)
- Ministerstvo průmyslu a obchodu, tisková zpráva o návrhu zákona o implementaci předpisu EU v oblasti umělé inteligence
- Český telekomunikační úřad, 2. srpna 2026 jako klíčové datum pro pravidla transparentnosti
- Evropská komise, AI gramotnost: otázky a odpovědi (české znění)
- Nařízení (EU) 2024/1689, článek 70 a článek 99