Kdo v Česku dozoruje AI Act a kdo bude ukládat pokuty?

Q: Kdo v Česku dozoruje AI Act a kdo bude ukládat pokuty?

K 22. září 2026 Česká republika nemá přijatý zákon, který by určil orgány dozoru nad AI Actem a upravil ukládání pokut. Ministerstvo průmyslu a obchodu předložilo vládě návrh zákona o umělé inteligenci ve verzi z 26. června 2026 (ve stavu zařazeno do evidence); vláda ho zatím neprojednala a ve Sněmovně není. Podle návrhu bude obecným orgánem dozoru nad trhem a jednotným kontaktním místem Český telekomunikační úřad, dozor ve svých oblastech budou vykonávat také Česká národní banka a Úřad pro ochranu osobních údajů a oznamujícím orgánem bude Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví. Povinnosti z AI Actu přitom platí přímo, bez ohledu na český zákon.

Stav k 22. září 2026

AI Act ukládá členským státům v článku 70 určit alespoň jeden oznamující orgán a alespoň jeden orgán dozoru nad trhem, a to do 2. srpna 2025. Česko tuto lhůtu nesplnilo. Stav českého zákona:

Krok	Stav
Gesce za implementaci	Ministerstvo průmyslu a obchodu, na základě usnesení vlády č. 394 z 28. května 2025.
Meziresortní připomínkové řízení	Proběhlo od 25. září do 23. října 2025. Návrh jde vládě se dvěma rozpory, s Úřadem pro ochranu osobních údajů a s Národním úřadem pro kybernetickou a informační bezpečnost.
Předložení vládě	Verze pro jednání vlády z 26. června 2026 ve stavu zařazeno do evidence, vládou zatím neprojednáno.
Poslanecká sněmovna	Sněmovní tisk neexistuje.
Sbírka zákonů	Nevyhlášeno.

Evropská komise vede u Česka v seznamu jednotných kontaktních míst Český telekomunikační úřad s poznámkou, že národní určení ještě čeká na konečné přijetí.

Kdo co bude dělat podle návrhu

Návrh zákona ve verzi pro vládu z 26. června 2026 rozděluje úlohy takto:

Úloha podle AI Actu	Orgán podle návrhu	Rozsah
Orgán dozoru nad trhem a jednotné kontaktní místo	Český telekomunikační úřad	Obecně, pokud dozor nepatří jinému orgánu.
Orgán dozoru nad trhem	Česká národní banka	Subjekty pod jejím dohledem, typicky banky, pojišťovny a investiční společnosti.
Orgán dozoru nad trhem	Úřad pro ochranu osobních údajů	Vysoce rizikové systémy podle článku 74 odst. 8, tedy použití v oblasti vymáhání práva, migrace a kontroly hranic, justice a demokratických procesů včetně biometrie v těchto oblastech, mimo soudy a státní zastupitelství.
Oznamující orgán	Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví	Oznámené subjekty, které posuzují shodu vysoce rizikových systémů.
Regulační sandbox	Česká agentura pro standardizaci	Zřizuje ho ÚNMZ, provozuje agentura.

Návrh má nabýt účinnosti patnáctým dnem po vyhlášení. V legislativním procesu se ještě může změnit.

Sankce podle návrhu

Návrh v paragrafech 26 až 29 převádí sankce z článku 99 AI Actu na přestupky:

porušení zákazů podle článku 5: až 35 milionů eur nebo 7 % ročního celosvětového obratu,
porušení dalších povinností, mimo jiné podle článků 16, 26, 27 a 50: až 15 milionů eur nebo 3 %,
nepravdivé nebo neúplné informace úřadům: až 7,5 milionu eur nebo 1 %,
u orgánů veřejné moci strop 10 milionů korun.

Méně závažné porušení může úřad podle paragrafu 25 návrhu nejdřív řešit upozorněním s výzvou k nápravě v lhůtě nejméně 15 dnů. Porušení článku 4 o AI gramotnosti mezi přestupky v návrhu není. Promlčecí doba má být pět let.

Co z toho plyne pro firmy

Povinnosti platí už teď. AI Act je přímo použitelné nařízení. Chybějící český zákon neznamená odklad zákazů, AI gramotnosti ani transparentnosti.
Dnes chybí hlavně vymáhání. Dokud zákon neurčí orgán a řízení, nemá pokuty podle článku 99 v Česku ukládat žádný český orgán. Evropská komise a Úřad pro AI mohou pokutovat jen ve své pravomoci, tedy poskytovatele obecných modelů AI a systémy podle článku 75. Podle návrhu má zákon nabýt účinnosti patnáctým dnem po vyhlášení.
Firmy s působením v jiných státech EU mohou narazit na dozor tam, kde už orgány určené jsou.
Doložitelnost se vyplatí. Návrh umožňuje řešit méně závažné porušení upozorněním a lhůtou k nápravě. Firma, která má soupis nástrojů AI, pravidla a evidenci školení, v takové lhůtě obstojí snáz.

Horní hranice pokut podle nařízení rozebírá odpověď jaké pokuty hrozí za porušení AI Actu.

Stav zdrojů a omezení

Stav legislativního procesu je ověřený k 22. září 2026 v systému eKLEP Úřadu vlády a v otevřených datech Poslanecké sněmovny, obsah návrhu podle jeho znění pro vládu z 26. června 2026. Popis úloh a sankcí popisuje návrh, ne platné právo. Odpověď aktualizujeme po projednání návrhu vládou.

Časté dotazy

Platí AI Act v Česku, když český zákon ještě není?

Ano. AI Act je nařízení EU, které je podle svého článku 113 závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech. Povinnosti firem platí bez ohledu na český zákon. Český zákon má určit, které úřady dohlížejí, jak probíhá řízení a jak se ukládají sankce.

Může dnes český úřad uložit pokutu podle AI Actu?

Článek 99 ukládá členským státům stanovit pravidla pro sankce a určit, kdo je ukládá. Dokud český zákon, který to má upravit, není přijat, chybí v Česku určení příslušného orgánu i úprava řízení o přestupcích podle AI Actu. Povinnosti přesto platí a vedle nich se dál uplatní jiné předpisy, například GDPR. Firma, která působí i v jiném členském státě, podléhá tamnímu dozoru.

Bude ČTÚ kontrolovat AI gramotnost podle článku 4?

Evropská komise uvádí, že dohled nad článkem 4 vykonávají vnitrostátní orgány dozoru nad trhem od 2. srpna 2026. Český návrh zákona ale porušení článku 4 mezi přestupky nezařazuje, pokuty navrhuje jen za porušení jiných článků. Stav se může v legislativním procesu změnit.

Jaké pokuty navrhuje český zákon?

Návrh ve verzi z 26. června 2026 přebírá v paragrafech 26 až 29 horní hranice z článku 99 AI Actu: 35 milionů eur nebo 7 % obratu za zakázané praktiky, 15 milionů eur nebo 3 % za porušení dalších povinností a 7,5 milionu eur nebo 1 % za nepravdivé informace. U orgánů veřejné moci navrhuje strop 10 milionů korun. Méně závažné porušení může úřad podle návrhu nejdřív řešit upozorněním s lhůtou k nápravě nejméně 15 dnů.

Na koho se obrátit s dotazem k AI Actu?

Evropská komise vede u Česka jako jednotné kontaktní místo Český telekomunikační úřad, s poznámkou, že národní určení ještě čeká na konečné přijetí. Obecné výkladové materiály vydává Komise a její Úřad pro AI, v Česku k tématu informuje také Ministerstvo průmyslu a obchodu, které má implementaci v gesci.